Kroniky obce

Kronika obce Zbyslavice se skládá ze dvou svazků a její vedení započalo v roce 1947. Již v roce 1928 se však místní obecní knihovník Osvald Kurka pokusil zaznamenat historii obce a sepsal historické záznamy až do roku 1937.

Během druhé světové války byla kronika odvezena Rudolfem Matuschkem, občanem německé národnosti, do Nepříval u Olomouce, kde ji zakopal ve sklepě. Po válce byla kronika nalezena, avšak ve velmi poškozeném stavu. Proto se komise rozhodla pro sepsání nové kroniky, která by navázala na ztracené historické záznamy.

Prvním kronikářem se stal Augustin Kadula, řídící učitel místní školy. Jeho práce začíná u nejstarších dějin obce a sahá až k první světové válce. Kronika obsahuje nejen informace o hospodářském, politickém a kulturním dění v obci, ale také širší kontext dějin státu a národa. Od roku 1953 se kronikářem stává Vilibald Rozsypal, ředitel zdejší školy, přičemž se v zápisech střídá se svou manželkou Marií Rozsypalovou, učitelkou.

Druhý svazek kroniky

Druhý svazek kroniky začíná rokem 1976. Kronikářem byl jmenován Teofil Pačka, rodák ze Zábřehu u Hlučína, který se do Zbyslavic přestěhoval po svatbě v roce 1955. Pečlivě zaznamenával události v obci, aktivity místních spolků, výstavbu a rozvoj Zbyslavic, stejně jako lidové obyčeje a tradice.

Kronika končí rokem 1990 a od té doby již nejsou události v obci systematicky zaznamenávány. Navázání na tuto kronikářskou tradici by však bylo důležité – předchozí generace nám zanechaly cenné svědectví o dějinách obce a je na současnících, aby tyto záznamy rozšířili a uchovali pro budoucí generace.