Tvrz Zbyslavice

Místo, kde kdysi stávala tvrz Zbyslavice, se nachází přibližně 300 metrů jižně od centra obce. Byla vybudována na mírném vyvýšeném pahorku, který se prudce svažuje do údolí říčky Seziny. Přirozené terénní podmínky byly využity k obraně sídla – mohutný příkop odděloval tvrz od okolního stoupajícího terénu směrem k obci. Materiál z hloubení příkopu byl navršen do zadní části pahorku, čímž vzniklo návrší o výšce 4–6 metrů a pravidelném čtvercovém tvaru s horní plošinou o rozměrech přibližně 20 × 20 metrů.

Na tomto uměle vytvořeném pahorku byla postavena tvrz. Dnes zde však nejsou patrné žádné zbytky zdiva či jiných stavebních konstrukcí. Samotné jádro tvrziště je poměrně členité. Ve středu severní části se nachází prohlubeň, která mohla být pozůstatkem někdejší brány. Západní polovina tvrziště je plochá a lemovaná nízkým zemním valem, pod kterým se pravděpodobně ukrývá obvodové zdivo. Jihovýchodní část je oproti zbytku jádra výrazně snížená a členitá, což naznačuje, že zde mohla stát hlavní palácová budova s podsklepením. Na severovýchodě mohla k této budově přiléhat menší věžovitá stavba, možná lehčí dřevěné konstrukce.

Předpokládá se, že tvrz byla vystavěna smíšenou technikou – spodní část mohla být kamenná, zatímco horní patra byla pravděpodobně dřevěná. Množství kamenné sutě ve svazích pahorku i nízký val na západě jádra naznačují přítomnost zděných základů, což by mohl potvrdit pouze archeologický průzkum.

Obrana tvrze

Tvrz byla na severu chráněna mohutným příkopem, který obklopoval její jádro ze západu, severu a částečně i z východu. Přes tento příkop vedl do brány dlouhý dřevěný most. Dnes se však z příkopu zachovalo jen velmi málo, protože intenzivní zemědělská činnost v okolí tvrze setřela většinu jeho stop. Při pokosené trávě je v severní části stále možné rozeznat zbytky jeho hrany.

Zbylá strana tvrze směrem k údolí byla rovněž opevněna, jak naznačuje malá, ale výrazná teráska na jihovýchodě lokality. Ta mohla být pozůstatkem drobného valu a příkopu, který zde sloužil k další ochraně sídla.

(Podle publikace Šlechtická sídla na Novojičínsku, J. Tichánek, Z. Šerý, 2003)