Historie obce

První písemná zmínka o Zbyslavicích pochází z roku 1359, kdy byly ve vlastnictví Bohuslava ze Zbyslavic. Při dělení Opavska v roce 1377 připadla obec knížatům Přemkovi a Václavovi. Roku 1413 je jako majitel uváděn Myslibor a v roce 1431 Jan ze Zbyslavic. V letech 1466–1471 vlastnil vesnici Jiřík z Rýznburka, následně přešla do rukou Zuzany ze Zbyslavic. Roku 1573 byl zbyslavický statek připojen k panství Bravantice.

Nejstarší zmínka o zbyslavských fojtech pochází z roku 1594. Fojt, známý také jako rychtář, byl představitelem vrchnosti v obci a plnil správní i soudní funkce. Zajišťoval dodržování nařízení, vybíral daně a poplatky. Postupem času byla tato funkce nahrazena starostou, který přebral odpovědnost za vedení obce.

V roce 1678 prodala Anna Alžběta Štyrnská Zbyslavice Jiřímu Štěpánu, hraběti z Vrbna. Přesné informace o délce jejich vlastnictví nejsou dochovány, ale kolem roku 1820 přešla obec do rukou hraběcího rodu Larisch-Mönnichů. V polovině 19. století získal Zbyslavice rod hrabat Blücherů z Wahlstattu, který zdejší dvůr vlastnil až do roku 1926. Při parcelaci byla část pozemků a budov přidělena drobným hospodářům, zatímco zbývající část připadla manželům Petru a Hermíně Ovečkovým z Litenčic u Kroměříže.

V roce 1933 byl zbytkový statek, který Ovečkovi nedokázali udržet, přidělen členům „Mlékařského družstva“. Les o rozloze 270 ha zůstal v majetku rodiny Blücherovy. Budovy bývalého dvora byly rozděleny mezi místní obyvatele, včetně manželů Josefa a Marie Nykšových (č.p. 41), Vladimíra a Anny Kučerových (č.p. 51) a Klementiny Petrášové (č.p. 147). Ostatní pozemky připadly dalším občanům Zbyslavic.

V období první republiky pokračovala další parcelace zbyslavského dvora. Období komunismu přineslo kolektivizaci a zásadní hospodářské změny. Dnes Zbyslavice procházejí dynamickým rozvojem – rostou nové rodinné domy, modernizují se veřejná prostranství a místní spolky se aktivně podílejí na kulturním dění obce.