Hrady a zámky

Co je hrad a co zámek

Laické rozlišování hradů a zámků nejčastěji vychází z toho, že co je „hezké a v zahradě“, bude zámek, a co je „kamenné a na kopci“, bude hrad. Je to sice velmi zjednodušený pohled, ale není až tak daleko od odborné pravdy. Hrady i zámky byly stavěny jako šlechtická sídla, což je pro ně společné, ale k rozdílným účelům.
Hrady bývaly budovány mezi dvanáctým a šestnáctým stoletím jako opevněná feudální sídla a právě bezpečnostní prvek byl jejich charakteristickým znakem.
Zámky si šlechtici stavěli jako sídla reprezentační, a to až do začátku první světové války. Důraz byl kladen na zdobnost a zámky na rozdíl od hradů postrádaly systémy opevnění. U některých zámků však lze bezpečnostní prvky nalézt – to zejména v případě, kdy takové sídlo vzniklo přestavbou dřívějšího hradu.

Základní typy hradů

Hrad přechodného typu je mezistupněm mezi středověkým hradištěm a klasickým hradem. Opevněn bývá sypaným valem a čelní kamennou zdí. Vydat se za takovým hradem můžete například do Tachova nebo Týnce nad Sázavou.
Hrad s obvodovou zástavbou je rozsáhlý, tvoří ho více budov, z nichž některé jsou přímo součástí opevnění, a jeho siluetu dotváří vyšší věže. Ukázkou takového hradu je třeba Křivoklát nebo Bezděz.
Hrad bergfritového typu je charakteristický bergfritem, což je útočištná věž v jeho čele, přístupná pouze po snadno odstranitelném můstku nebo žebříku. Do věže se obránci hradu ukrývali jako do posledního místa, odkud mohli zkusit odvrátit nájezd útočníků. Podle tohoto plánu byl vybudován například Kokořín, Hasištejn nebo Krašov.
Kastelový hrad má pravidelný čtvercový nebo obdélníkový půdorys s více věžemi.
Hrad s plášťovou zdí je možná na první pohled nejméně atraktivní, protože nemá žádné vysoké věže a je celý ukrytý za vysokou a silnou plášťovou zdí, ve které je zabudován ochoz. Takovým hradem je třeba Košumberk či Lanšperk.

Hrad přechodného typu je mezistupněm mezi středověkým hradištěm a klasickým hradem. Opevněn bývá sypaným valem a čelní kamennou zdí. Vydat se za takovým hradem můžete například do Tachova nebo Týnce nad Sázavou.
Hrad s obvodovou zástavbou je rozsáhlý, tvoří ho více budov, z nichž některé jsou přímo součástí opevnění, a jeho siluetu dotváří vyšší věže. Ukázkou takového hradu je třeba Křivoklát nebo Bezděz.
Hrad bergfritového typu je charakteristický bergfritem, což je útočištná věž v jeho čele, přístupná pouze po snadno odstranitelném můstku nebo žebříku. Do věže se obránci hradu ukrývali jako do posledního místa, odkud mohli zkusit odvrátit nájezd útočníků. Podle tohoto plánu byl vybudován například Kokořín, Hasištejn nebo Krašov.
Kastelový hrad má pravidelný čtvercový nebo obdélníkový půdorys s více věžemi.
Hrad s plášťovou zdí je možná na první pohled nejméně atraktivní, protože nemá žádné vysoké věže a je celý ukrytý za vysokou a silnou plášťovou zdí, ve které je zabudován ochoz. Takovým hradem je třeba Košumberk či Lanšperk.

Slezskoostravský hrad 

Tam, kde se vlévá říčka Lučina do divoké Ostravice, stával kdysi významný hrad . . . . . . 
Na www.slezskoostravskyhrad.cz naleznete oficiální prezentace akcí pořádaných na Slezskoostravském hradě, který se nachází uprostřed města Ostravy, na soutoku Ostravice s Lučinou, historii hradu, kalendář akci pořádaných na hradě i v dalších objektech komerčního vlastníka hradu.
Památka, která v uplynulých dvou desetiletích prodělala řadu necitlivých stavebních zásahů, několikrát změnila vlastníka a nakonec jí hrozila téměř záhuba. Doslova v „hodině dvanácté“ se hrad koupí od minulého vlastníka a vrátí se do rukou Statutárního města Ostravy. Město areál hradu a jeho okolí vyčistilo, v propadlišti dějin zmizela budova někdejší součásti hradního areálu restaurace Rotunda, samotný objekt hradu je nyní zabezpečen před nenechavci a nevítanými návštěvníky a střežen soukromou bezpečností agenturou. Slezskoostravský hrad byl třípodlažní stavba s ochranným hradebním systémem. V 16. století byla vybudována vstupní brána s věží, která se dochovala dodnes. V důsledku důlní činnosti stavba poklesla o 16 m, v 80. letech prošla neodbornou rekonstrukcí. Hrad postavila ve 2. polovině 13. století opolská nebo těšínská knížata z rodu Piastovců jako pohraniční pevnost proti českému státu (Ostravice byla hraniční řekou).Ve 40-tých letech 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek.V roce 1872 zámek vyhořel, byl však ještě obnoven. Hlavní příčinou jeho další zkázy byla těžba uhelných slojí přímo pod zámkem. Hrad byl postaven ve druhé polovině 13. století u brodiště poblíž soutoku řek. Smyslem a účelem hradu byla ochrana zemské stezky z Opavy přes Hlučín a Těšín do Krakova a zejména hranice polského státu, kterou tehdy tvořila řeka Ostravice. O významu, jenž hradu přikládali jeho vlastníci, svědčí fakt, že byl již ve 13. století obehnán 4 metry vysokou a 2,5 m širokou zdí. První písemná zmínka o existenci Slezskoostravského hradu se vztahuje k 2. srpnu 1297. Toho dne se v Ostravě sešli moravští a těšínští šlechtici v čele s těšínským knížetem Měškem a olomouckým biskupem Dětřichem z Hradce projednali spory, které vznikaly tím, že hraniční řeka Ostravice v důsledku častých záplav měnila své řečiště. Spor byl úspěšně vyřešen. Od roku 1327 patřilo Těšínsko k českému státu a Slezskoostravský hrad ztratil svou funkci pohraničního hradu. Řeka Ostravice přestala být státní hranicí a stala se hranicí mezi panstvími olomouckého biskupa a těšínského knížete, mezi Moravou a Slezskem.

Hrad Hukvaldy

www.hradhukvaldy.cz
První zmínky o hukvaldském hradu pocházejí z roku 1285, jeho počátky sahají asi do poloviny 13. století. Za zakladatele Hukvald jsou považována německá hrabata z Hückeswagen. První z nich, rytíř Arnold z Hückeswagen, přišel do českých zemí na pozvání českého krále Přemysla Otakara I., aby zde zprostředkoval sňatek Přemyslovy dcery Anežky s anglickým králem Jindřichem III. K sňatku nakonec sice nedošlo, ovšem Arnold už v diplomatických službách českého panovníka zůstal a dostal od něj území na severovýchodě Moravy. A právě zde patrně až někdo z Arnoldových potomků založil někdy po roce 1250 hrad Hukvaldy.
Nejzachovalejším objektem na hradě je kaple sv. Ondřeje, zbudovaná někdy na konci 17. století. Kaple byla jediným objektem na hradě, který byl v 19. století obnoven a udržován. Je zasvěcena patronu zdejšího kraje sv. Ondřeji, jehož vyobrazení se také nachází uvnitř na oltáři. Dále jsou v kapli umístěny sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka Xaverského. V kapli je výborná akustika a proto se zde konají nejrůznější koncerty a vystoupení.
Dominantou nádvoří je tzv. bílá věž, postavená na konci 15. století bratry Benešem a Dobešem Černohorskými z Boskovic.
Nejstarší částí Hukvald je hradní jádro, které částečně pochází ze 13. století. Tehdy byl postaven východní palác, který byl původním sídlem zakladatelů hradu. V tomto rytířském paláci byla umístěna také první hradní kaple.
Z vyhlídky, která se nachází v hradním jádře se otevírá pohled na široké okolí, k vidění jsou odsud Beskydy a také města Kopřivnice, Příbor a Ostrava. Jsou to města, která také kdysi spadala pod svrchovanost hradu Hukvaldy – dnes třetího nejrozlehlejšího hradu v České republice.
Areál hukvaldského hradu s přilehlou oborou je od roku 1994 pravidelně na začátku léta dějištěm Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy. Jde o událost svým významem daleko přesahující hranice regionu. Tento festival má své stále místo v kalendářích milovníků hudby a divadla.

Hrad Sovinec 

Návštěvníkům hradu jsou zpřístupněna 1. – 5. nádvoří a dále tzv. Horní hrad (nejstarší část hradu) s vyhlídkovou věží s výhledem do překrásné krajiny sovineckého přírodního parku. V bývalých konírnách jsou instalovány expozice Lesnické školy na Sovinci a expozice drobností z historie hradu,  v purkrabství expozice cínu a zbraní, ve vyhlídkové věži, Jižním paláci a na hradních nádvořích jsou realizovány výstavy, v Boskovickém paláci lapidárium.
Na hradě jsou pořádány kulturní akce, zejména vystoupení šermířských skupin, divadelních souborů a hudebníků, jsou prezentována tradiční řemesla. Obsáhlá historie hradu, nákresy a historické fotografie, informace pro návštěvníky, kalendář akcí na oficiálních stránkách hradu. www.hradsovinec.cz

Zámek Fryštát 

Empírový zámek Fryštát je jedinečnou památkou svého druhu v regionu. Základní údaje pro návštěvníky, historie zámku (hraběcí rodu Larisch-Mönnich), prohlídkové trasy, areál zámku (zámecký park) naleznete na oficiálních stránkách zámku www.zamek-frystat.cz  

Zámek Bruntál

Na internetových stránkách renesančně, barokně upravovaného zámdu Bruntál se zámeckou expozicí naleznete na www.zamek-bruntal.cz  základní informace pro návštěvníky, stručný historický nástin, kalendář akcí a také virtuální prohlídku a další zajímavosti..